Naši chytili last second's zájezd na chatu,popadli batohy personu Psa a tak mě nezbývá než se zdokonalit v dospěláctví

Ps:v pondělí se musím omluvit z práce

Ps2.jak to děláte,když ráno není káva na stole,tedy vezměme to elemantárně,jak to udělat když tu není mamá?

Je dobré když Vás spojuje krom všeho a jiného i společná velikost,nechme stranou velikost ideálů,tašek,knihovny či FL.OZ u parfémů

Bavme se o velikosti čistě konfekční,pokud jste totiž synchronizováni tak jako my dva,máte vyhráno.

Co jednomu je velké tak akorát,to druhému je akorát velké.Co jednomu kryje krk,to druhému krk odhaluje až tam,kde končí paty a začíná zem

Proto važte si všeho,nikdy nevíte kdy budete potřebovat z toho všeho cokoliv,i němou útěchu

M.

Já píši vám - co mohu více? cucat Vám snad střevíce?
Co ještě mohu dodati? snad jen kůži svou vydati
Teď vím, že máte právo sice jak bývají lstivé lasice
mne pohrdáním trestati, i kůži mou si přisáti
leč ještě věřím, nešťastnice, že modřinou to nekončíce
že mne váš milosrdný soud upoutá jak padající silný proud
nemůže přece zavrhnout. ten topořící se a neklidný  náš opraveý mrzout

Já nejdřív mlčeti jsem chtěla;leč erekce vás prozradila 
a věřte: nebyl byste znal ten bystrý to sval
nikdy můj ostýchavý žal, kdy pronikavě až do morku očí sál
kdybych jen stín naděje měla, rád by se uchopil toho odbojného děla
že třeba jednou za týden 
vás u nás na vsi uzřím jen, 
abych vám slůvko mohla říci
a v duchu vaši tvář a hlas, 
než znovu navštívíte nás,
dnem nocí abych mohla stříci... 
Však řekli, že jste samotář. 
Že na vsi nudíte se, víme. 
A my... z nás věru nejde zář, 
třebaže ze srdce vás ctíme.

Proč jenom, proč jste přišel k nám?
Já v žalu opuštěné vsi té
bych neznala vás, jak vás znám,
ba ani žal, jejž pochopíte.
Mé zármutky, v tmách duše skryté,
by smířil čas, pak (kdož to ví?)
bych zadala se mužovi
a byla mu i věrnou ženou 
i ctnostnou matkou usmířenou.

 Jiného?... Ne již. V světě ráda 
nikoho nemohu mít já. 
Tak si to prozřetelnost žádá... 
Tak chtějí nebesa: Jsem tvá. 
Můj celý život mi tě slíbil, 
tys musel, musel přijíti. 
Tys ten, jenž Bohem seslán mi byl 
až do hrobu mě chrániti... 
Byls vidinou mých nočních snění, 
už drahý mi, když nezřený, 
tvůj zrak mě mučil plameny, 
tvůj hlas zněl v touhy rozeznění 
— a nebyl to jen sen — jak zvon!
 Jen vstoupil jsi, už jsem tě znala, 
a ztrnulá jsem, tvář mi vzplála, 
hlas nitra řekl mi: Toť on ! 
Och, ano... Já tě slýchávala, 
tys tiše se mnou rozmlouval, 
když chudákům jsem pomáhala 
i když jsem v prosbách klekávala 
za zmatené své duše žal. 
Zda tys to, přízraku můj milý, 
se do světnice v oné chvíli 
průzračnou nocí nesnesl,
nepostál tiše nad pelestí?
A slova naděje a štěstí
zdas v útěchu mi nehlesl?
Kdo jsi? Můj anděl ochranitel?
Či úskočný můj pokušitel?
Viď, zbavíš mě mých zmatků těch?
Snad je to klam, jenž svými stíny
v mou nezkušenou duši leh!
A mně je souzen osud jiný...
Děj se, co děj! Já osud svůj
dnes do rukou tvých svěřuji ti.
Modlím se k tobě: Při mně stůj,
mé slzy v dlaně tvé se řítí...
A uvaž: já zde sama jsem,
a nikdo mi tu rady nedá.
A musím zahynouti, běda,
i se svým němým úžasem.
I čekám tě. Přijď, vytoužený.
Buď lásku najevo mi dej,
či těžké sny mé zpřetrhej,
ať stihne mě trest zasloužený!

I končím! Hrůzno mi číst psaní... 
Já studem, strachy umírám... 
Však vím, že vaše čest mě chrání, 
a směle svěřuji se vám..."

Den Ú je tu

Kap kap infůze

Kap kap slzy

 A je to tu

Ráno vypadalo nevinně,skoro jako když jedeme na výlet.Snášely se různé věci,týkající se županu,ponožek,ručníku

Později to vypadalo jako když se jen přemisťujeme na letiště

Tady ovšem podobnost s odletem na dovolenku končí

Ubytování bylo ne nepodobné k čekání na Godota/možná ještě více přípomínalo mé pátrání na stránkách https://www.fashionphile.com v záložce luggage

Po té co nás room service zavedl na apartmán,jsme si udělali já Gentleman a E. idylické odpůldne/podvečer v zahrádní části rozlehlého komplexu

Řádně propečení spalujícím sluncem a pohledy prostorných španělek ,monitorující naše záda zda vykazují alespoň náznak rasismu,aby jsme jim postoupili sami či na popud Štrasburku naše místa/k mé úlevě se tak nestalo a místo po nás převzal celkem mladý stařík středního až pozdního věku

Navečer jsme strávili komorním filmovým festivalem,včetně nostalgického deklamování Karla Steigerwalda a jeho mistrovské Neapolské choroby

Po té jsem již Gentlemana nechal napospas vzít či nevzít(diazepam) a večeři v podobě čípkové bez pěti knédlů

Nazpět do vsi mě svezla drahá E. a mě rezonovalo v hlavě jak dlouhý jsem prožil den

resumé:jsou místa,která Vás, pokud jste alespoň trochu člověk těší a nutká být zdvořilý,empatický,tu podržet dvéře,tu nabídnout a postoupit vaše křeslo

ale je to draze vykoupeno pokud máte od mládí nálepku ono je to bystré a zdravé dítě ale ono je tak trochu dost citlivé